Hospodaření s dešťovou vodou představuje ve spojitosti s proměnou Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni na Slovanech mezi lidmi hojně probírané téma. Není divu. Prostor se díky promyšlenému přístupu v zachytávání srážek a v jejich využívání pro zeleň stane příkladem pro města daleko za hranicemi samotných Slovan. Řešení zapadá do snahy města Plzně a Nadace Proměny Karla Komárka učinit v době vzrůstajících klimatických extrémů náměstí a přilehlou klášterní zahradu příjemným místem pro pobývání obyvatel.
Když si odmyslíme klimatizované obchodní domy a koupaliště, lze ve městě neúnosné vedro a sucho přežít v letních měsících prakticky jen díky zeleni. Jistě, dost pomůže uchýlit se do stínu. Jenže stromy a keře (a ostatně také tráva) nás nechladí jen stínem. Když mají dostatek vody, fungují jako přírodní klimatizace. Jak? Jednoduše – listy otevřou průduchy a odpařují vodu, čímž prostor ochlazují. Tak třeba jeden vzrostlý strom odpaří za letního dne 100 až 400 litrů vody.
Že bez vody to prostě nejde a že voda je jediný prostředek pro ochlazování (je tzv. klimatizačním médiem), si uvědomují všichni, kteří pracují na přípravě rekonstrukce Jiráskova náměstí. Vycházejí ze skutečnosti, že vody z nebe spadne za rok poměrně mnoho. V Plzni se jedná o 500–600 litrů na každý metr čtvereční. A to není málo. Cenná voda, valící se při bouřce ze střech, chodníků a silnic, však ve velké míře přijde vniveč – skončí v kanále. Jakmile vyjde slunce, sucho a parno pokračuje.
Je proto dobře, že rekonstrukce Jiráskova náměstí na zachytávání vody hodně myslí. „Všechna voda z pevných ploch nyní teče do kanalizace. Abychom tomu zamezili, navrhli jsme systém, ve němž se dešťová voda svede ze střechy kláštera, školy a z pevných ploch před klášterem do podzemních akumulačních nádrží. Vodu, která se do nich při silném dešti nevejde, necháme odvést přepadem do stok. Zčásti využijeme dešťovou vodu ze silnic a chodníků. Ta zamíří jak do nově vytvořených pásů pro trávu, tak ke kořenům stromů,“ vysvětlil architekt Jiří Žid ze studia re:architekti a dodal, že v klášterní zahradě půjde dešťovka potrubím do nádrže s čerpadlem, sloužícím pro plnění zalévacích bazénků.
Řešení propojení vody a zeleně na Jiráskově náměstí patří v České republice k prvním vlaštovkám. Lidé ocení, že díky vodě se bude dobře dařit zeleni, zeleni, která bude v místě fungovat jako krásná, a především výkonná přírodní klimatizační jednotka.
Informace uvedené v textu vycházejí z myšlenek hydrobiologa Jindřicha Durase a souhrnné technické zprávy architektů.
